České středohoří

České středohoří mi vždy připadlo jako nedoceněný kout naší vlasti. Už delší dobu jsem plánoval jak se tam podívám a konečně to vyšlo. Před odjezdem do Ladaku jsem si chtěl vyzkoušet nové věci a systém balení, stejně jako zjistit limity naloženého kola. Ideální čas vyrazit do kopců. Zavolal jsem kamarádům a vyrazili jsme. V mém podání se jednalo o opravdu těžký bikepacking, protože jsem dle plánu vezl kompletní vybavení do Ladaku. Veškerou elektroniku,  nářadí, oblečení, jednoduše všechno. Váha kola se vyšplhala na 30kg, což už je v terénu znát.

Využili jsme dobrého vlakového spojení do Děčína a výlet začali tam. Z Děčína už to bylo snadné, tedy navigačně. Vydali jsme se po červené napříč středohořím.

Ještě v plné síle jsme vyšplhaly na Vysoký chlum a pokračovali dál. V krásném odpoledni na sebe nenechali krásné výhledy dlouho čekat.

A bylo ještě lépe. Takový je pohled na Labe ze zříceniny Vrabinec. Nekonečný kolotoč stoupání a klesání je občas vykoupil pohledem, za který to stálo. Charakter kopců ve středohoří je opravdu originální, většina cest stoupá takřka kolmo vzhůru.

První den jme nocovali na Varhošti. V plánu bylo spát na protějším břehu, ale náročný terén a těžká kola nás moc rychle dopředu nepouštěla. Ještě že tak, protože jinak bychom západ slunce z rozhledny neviděli.

Druhá den bylo v plánu zdolat Milešovku. Na Varhošti neustále duněl vítr, proto jsme na raní kávu sjeli trochu níž. Narazili jsme na vyhlídku z Krkavčí skály, tam se kafe pilo krásně.

Milešovka trčící ze zeleného koberce dávala tušit, že nás ještě čeká pořádný zápřah. Stehna se už v tu dobu svíjela v křečích, ale v rámci tréninku do Himálají bylo třeba zatnout zuby a vydržet.

Byl jsem velmi překvapen kam až jsem byl schopen v nejlehčím módu vyjet. Musel jsem se až pochválit. Po modré jsme pomaličku nabírali výškové metry na Milešovku, ale nakonec mě z kola sundala závěrčná prudká pasáž po napadaném listí a velkých kamenech. Odměna na vrcholu byla za tu námahu velkolepá.

Z Milešovky už to bylo pořád z kopce. Den se pomalu chílil ke konci a tak bylo na čase pomýšlet na nocleh. Tentokrát ale někde v závětří, další večer a ráno v turbíně jsme absolvovat nechtěli.

Dubový háj uprostřed pastvin nabídl výbornou schovku před větrem i před lidmi. Dokonalé zakončení dokonalého dne. Opekli jsme klobásy, které jsme pro ten účel zakoupili v hospodě a ustupujícím svalovým třesem zapadli do spacáků.

Poslední východ slunce v Českém středohoří ohlašoval návrat domů a sestup k Laby. Po Labské stezce, jsme zamířili zpět do Děčína kde se kruh uzavřel. Náročný, ale nádherný výlet po Českém středohoří bylo u konce. Pokud se nebojíte námahy vřele doporučuji. Mě tamní krajina učarovala.

Tomu říkám probuzení. Existuje v nějaké ložnici hezčí výhled na strop?

 

Tagy: bikepacking, České středohoří

Download Free FREE High-quality Joomla! Designs • Premium Joomla 3 Templates BIGtheme.net